Vůbec nechápu, proč jsme na Sardinii nejeli už dávno. Nebylo to dost lezecký, dost výkonnostní, moc daleko? Asi si nevzpomenu na hlavní důvod, ale jedno teď vím jistě, tento lezecký výjezd, který byl víc než zábavný i pro naše děti, rozhodně zopakujeme a to co nejdřív a vlastně doufám, že se z toho stane podzimní tradice. Pro mě osobně to byl jeden z nejpůvabnější lezeckých zájezdů. Vyrazili jsme na přelomu září/října, kdy už je na plážích po sezoně, ale na koupání je pořád příjemných 25 - 28 °C, moře je teplé, a na lezení je stále potřeba hledat stín.

S nápadem jet do Grónska přišel už před dvěma lety Polda Sulovský z Ostravy spolu s Pepou Novotným. Bohužel práce a jiné povinnosti expedici stále oddalovaly, ale už vloni tato myšlenka dostávala jasnější tvář. Já nastoupil do tohoto rozjetého vlaku až téměř před poslední zastávkou, když Pepa k sobě hledal lezeckého parťáka do stěny.