Tradice se mají dodržovat a toto je velice příjemná tradice. Buď na podzim, nebo zjara každého roku vyrazit někam na vícedélky s povedenou partičkou. Všech ročníků se zúčastnilo jádro družstva Kmocháček a Leski. Letos přibyli nováčci Otík a z ciziny Andrej. Kubrt nemohl maká ve Štokecu a Mirda je ňáké chabrus.
Letos padla volba již po několikáté na Verdon. Bohužel s blížícím se odletem končí několikaměsíční perioda slunečna. Leski vyzvedává v Nice na letišti a tradá do „díry“.
Jsme mladí jsme hraví a že prší nevadí
Ubytko u Mati v La Palud je jistotou v deštivém a větrném počasí. Rozlosování do dvojic proběhlo hladce: družstvo A Leski+Sedlon, B tým Andrej+Bambus a tým C Alberto+ Oťas. Pořadí týmů nemá co dělat s výkonností, stářím ani s krásou. Je dle počtu účastí v jednotlivých ročnících. To se měnilo až v dnech následujících, někdy i několikrát za den.
Naštěstí máme Jirku, který si pamatuje kdo, kdy a co s kým lezl, takže cesty vybíral náčelník zahraniční sekce.
I přes neustálé přeháňky vítr, jsme všichni sjeli třikrát do „díry“ a vylezli parádní cesty v super skále. Bohužel kratší jen tak do 6ti délek kvůli nejistému počasí.
Deště jsme přečkali v jeskyních na začátku kaňonu, kde namísto vykapaných dírek musíte krotit hady a lámat záda v převise.
Velký dík Mati za azyl a skvělou večeři a Leskimu za trpělivost s nami - příště budeme vstávat s úsměvem už v šest.
Takže začíná plánování na další ročník
S Andrejem jsme vylezli Via Matis 7a+ 200m, Sigma 7b 200 a Demon 7a+ 230m no a v převisech jsme odkolenoval nekonečné 7c+ fl a Andrej frknul 8a OS.
