Horský vůdce Tomáš Bardas

• Narozen: 1974
• Horský vůdce pro jednotlivce a malé skupiny. Osobní a vysoce profesionální přístup
• Certifikovaný horský vůdce UIGAM
• Člen HUDY Mountain Guides
• Jazyk: angličtina, italština, polština
• Praxe horského vůdce: pískovcové lezení v Labském údolí a Adršpachu, lezení na vápencových skalách, vícedélkové lezení Alpy, Lago di Garda a okolí, canyoning Arco (tři letní sezony), via-ferraty (nejbližší domácí ferrata Pastýřská stěna Děčín), lavinové a skialpové kurzy, skialpové přechody jako např. Haute Route, freeride Alpy, horské lezení.
  
• Lezecké výstupy: písek Xc,  vápno 8b fr., vícedélky 7c+

Něco o mně...

Poprvé jsem byl ve skalách v Adršpachu, když mi byly asi tři měsíce, tehdy to ale nebylo o lezení. I když poprvé na skálu mne táta vzal právě v Teplických skalách. Popravdě pětka na Herinka a lezení mne nijak zvlášť nenadchly. Táta však skály a hory miloval a tak jsem s ním "aspoň" chodil po Roháčích, Tatrách a navštívil snad všechny české pískovcové oblasti.

Zato lyžování jsem naprosto propadl od útlého dětství. Odmala až do svých 17-ti jsem celé zimy prolyžoval a díky našemu vedoucímu z oddílu jsem objevil skialpy. Nezapomenu na naše výšlapy do žlebů na Fatře a v Roháčích Tri Kopy, Baraniec, Dumbier a jiné kopce, v přezkáčích a s lyžemi přes rameno. Dodnes si vybavuji ty úžasné chvíle na vrcholcích a adrenalin spolu s mrazením před prvními sjezdy.

hození po kopcích bylo fajn,ale přestávalo stačit. Shodou náhod jsem znovu objevil lezení. První oddíl, první Tatry, první vápno....bylo rozhodnuto. Chci být lezec a chci lézt. Zimní skialpy zůstaly, ale ať už se dá zase lézt!

Po gymnáziu přišlo lehké koketování s vysokou, ale svobodný život lezce byl příliš lákavý, vše se mu podřídilo. Téměř rok lezení a cestování v USA a Kanadě. Potom přesun do Ádru s mojí životní partnerkou Simonou. Tři roky na statku v "zapadákově "to byly sice krušné, ale za tu krásu okolo to rozhodně stálo. Opět Státy, tentokrát roky tři a po návratu těžká volba, kde se usadit.

Znovu vyhrálo lezení, Děčín s Labskými pískovci za humny. V lezení jsem za ta léta zkusil téměř vše, mou srdeční záležitostí stále zůstává písek se svým jedinečným kouzlem a velké stěny, kde je člověk ztracen v moři skály

Po celou dobu jsem se živil výškovými pracemi a v posledních třech letech prořezem a kácením stromů. O povolání horského vůdce jsem sice něco matně tušil, ale ve skutečnosti neměl ani páru, než jsem potkal horského vůdce Dušana Stuchlíka. Ten mne přesvědčil zkusit, alespoň přijímačky a zdařilo se. V roce 2007 jsem se stal aspirantem HV a v červenci roku 2008 uspěl v závěrečné zkoušce.

Povolání horského vůdce je pro mne jedinečné. Člověk má tu možnost živit se tím, co ho baví, čemu podřídil vše a v čem je dobrý. A hlavně může všechnu tu krásu, kterou potká ve skalách a na horách zprostředkovat ostatním.

Spolupracuji...

Lezkyně Simona Ulmonová

• Narozena: 1976
• Trenérka lezení na umělé stěně
• 2x Mistryně ČR v lezení na obtížnost, v závodech boulderingu několik 2, 3 míst
• Přelezené cesty na skalách v obtížnosti X (4x Xb, 6x Xa), vápno 3x 8b, bouldry 3x 7C+ (jedna z prvních žen na světě, která v roce 2000 přelezla boulder v obtížnosti 7C+ - Slowdance, Bishop, USA)
• Jazyk: angličtina
• Další hobby: redaktorka, běh
• Na LiveOutdoors s vámi bude komunikovat v době, kdy Tomáš je na "dílně", dále spravuje stránky LiveOutdoors a můžete s ní absolvovat kurz lezení na umělé stěně, na skalách či boulderingu.

Nálada se mi zlepší s nastoupanými metry, kdy zahodím stereotypy všedních dní a zahájím útěk od reality. Nutnost, závislost, životní potřeba... Nejlíp je mi na písku, ale baví mě i lezení na vápně a bouldering.

Poslední dobou zimní bouldering občas vyměním za skialpy a lyže. To ticho hor  je nakažlivé a stejně návykové jako lezení.

Lezecké zkušenosti jsme nabírala po celé Evropě, tři roky v Americe, ale všude dobře, doma nejlíp! Adršpach, Teplické skály a má domací oblast Labské údolí jsou jedinečné, dokonalé a neustále si opakuji, jak moc dobře se tu jako lezci máme.

Lezení na písku přináší komplexní lezecký zážitek vzhledem k odvážnějšímu jištění cest - nehledě na čísla a nabízí také zajímavé lezení s technickými finesami. Člověk se v nich nakoukne za roh sebe. Mám ráda, ale i sportovky na vápně, pěkně se fyzicky vybouřit.

Když je tělo od lezení bolavé a unavené, tak si ráda vyběhnu do kopců.